Francouzská čtvrť

*Prechadzala sa ,usmev na každú stranu a rozmyšlala nad všetkym . Krača po uličke*

*Ušklíbne se a zvrhle kývne hlavou.* To je dobrý nápad Marceli, nemůže se schovávat stranou a trpět kvůli čoklům. *Zastaví se a podívá se na bar který je kousek před nima.* Co tohle? tu chodím rád, vlci tam mají zákaz. *Založí ruce do kapes.*

*Přimhouří oči.* Ani nevíš, co mám v plánu a už mi je chceš kazit. *Zavrtí hlavou.* Co když chci udělat něco v tvůj prospěch? *Nadzvedne obočí a usměje se.* Je mi jedno, jak dlouho budeš ve městě. *Pokrčí rameny. Když ji chytí pod krk, nejradši by jí způsobila bolest hlavy, ale je tady moc lidí a nechce na sebe upozornit, zvlásť né v téhle situaci. Když ji pustí, dopadne na zem a mírně se na ni zamračí.* Jenom bráním svůj druh. Neútočím na někoho jen pro zábavu. Vždy to má nějaký důvod. *Odsekne a vstane.*

*Narazila do niekoho a potom si všimla že to bol Diego * Prepač , nechcela som *mobil si dala do vrecka a len sa usmievala na neho*

Proč ne?! Musíme něco vymyslet, a znám jednu osobu, která mi v to pomůže.

*Vejdou do baru a Marcel se rozhlíží*
Musíme těm čoklům dát vědět kdo je tu pán. Musejí před námi klečet. Ukážeme jim kde je jejich místo

*Uškrnie sa.*Vidíš? Rada kazím zábavu*Uškrnie sa a prezrie si ju.*V môj prospech?Vážne?Nemyslím si..*Pokrúti hlavou a sleduje ju. Odstúpi o krok a nakloní hlavu jemne na stranu.*Neverím ti ani slovo že by si urobila niečo čo by ma mohlo zaujať alebo by to nebolo proti mne...*povie ešte stále naštavane a uškrnie sa.*Ale rob čo chceš ja ti v tom brániť nebude pokiaľ to nebude niečo s mojou rodinou..

To máš pravdu. *Podívá se na něj a když do něj žduchne Camille pousměje se a kývne hlavou.* V pořádku. *Podívá se vedle sebe a když neuvidí Marcela protočí panenkama a omluvně se podívá na ní podívá* Omluv mě. *Ušklíbne se a zamíří za Marcelem, vejde do baru a zavře za sebou dveře.* Ty ignoruješ tu Barmanku? Camille? *Posadí se na barovku a pozvedne obočí.* Myslel jsem že jste spolu, to je mi novinka. *Ruku opře o pult a rozhlédne se po obsluze.*

*Potom aj ona vošla do baru , kde si sadla ku jednemu stolu , objednala si niečo na pitie a čakala*

Dávej si pozor, abych jednou nezkazila zábavu já tobě. *Procedí skrze zuby.* Mě je jedno jestli mi věříš nebo ne. *Zavrtí pobaveně hlavou.* To jsem moc ráda, že mi bránit nebudeš, protože hádám, že tvoje rodina v tom není. *Usměje se a na chvíli se zamyslí.* Teda myslím, že v tom plánu není. *Ušklíbne se.* A ano, máš pravdu. Nedělám nic co by tě zaujalo. *Kývne hlavou.*

*Po delším rozhovoru s Cassie se rozhodl že se půjde projít čtvrtí a znovu zavzpomínat na staré časy které trávil se svou rodinou v New Orleans. Zamíříl přímo do uličky nedaleko bourbon street a začal se rozhlížet kolem sebe. New Orleans na něj působí pořád stejně jako dříve, jen si nedokáže zvyknout na ten rušný život dnešní doby. Dojde ke stánku s ovocem a popadne do ruky jedno jablko. Ušklíbne se na prodávajího a rozejde se pryč, když na něj zavolá že nezaplatil otočí se a mávnutím ruky mu shodí všechno ovoce na zem. Ušklíbne se sám pro sebe a rozejde se dál do davu při tom se zakousne do něj zakousne.*

*prochází se po čtvrti.potřebuje si koupit ve voodoo obchodu přísady do lektvarů,koukne na oblohu,pro sebe se usměje a ještě spočítá drobné v kapse,když ji jedna mince spadne tak se skloní aby ji zvedla*

*Protáhne se davem až na samí konec a všimne si mladé čarodějky která je v celém New Orleans známá. Bez váhání se za ní rozejde, kousek od ní se opře o lampu a znovu se zakousne do jablka které s radostí ukradl. Když Davině upadnou peníze ušklíbne se a nakloní hlavu na stranu, pořádně si jí prohlédne a pousměje se, ví že musí onu čarodějku dostat na svou stranu a použít jí pro složité kouzlo které vrátí jeho, matku i Finna do vlastních těl.*

*přikrčí se,zvedne minci,uchechtne se a vstane,trochu se lekne kluka,který tam ještě předtím nebyl a možná trochu netaktně na něj hledí,pak jí to ovšem dojde,rychle zamrká a zavře pusu,mince opět strčí do kapsy*

*Když si ho Davina všimne pousměje se a bez váhání se k ní rozejde. Zastaví se jen pár cm od ní a prohlédne si jí znovu jako kdyby jí nikdy neviděl.* Jsem Kaleb. *Pousměje se a natáhne k ní volnou ruku.* Ty jsi Davina že? Mocná čarodějka která přežila sklizeň. *Nazvedne obočí a ušklíbne se.*

*kouká na Kaleba trochu vyjeveně,přesto se však usměje a váhavě mu podá ruku* Jsem Davina *usměje se mile a nenápadně si ho prohlédne a přimhouří oči,pak mu pohlédne do očí,zářivě se usměje a ruku pustí* Nikdy předtím jsem tě tu neviděla *usměje se*

Těší mě Davino.*Stáhne ruku zpátky k tělu a jablko odhodí na trávu.* Jsem tu nový, sice jsem se v New Orleans narodil ale vrátil jsem se tady až teď. *Pousměje se a nazvedne obě obočí.* Co dělá tak krásná čarodějka sama ve francouzské čtvrti? nemáš strach ze svého covenu nebo upírů kteří se potulují po celém městě?

*podívá se na jablko,které odhodil,zamyslí se nad jeho otázkou a pomalu otočí hlavu zpět k němu* Strach? *řekne s pobaveným tonem v hlase,zastrčí si vlasy za ucho a podívá se dolů* Nemám strach..a upíři už tu skoro nejsou *usměje se nevinně*

No to neviem..v kazení zábavy som mister ja*Uškrnie sa a prezrie si ju.*Ale fajn keď myslíš*Pobavene sa usmeje a sleduje ju.*Neštvi ma Gen lebo to skončí zle..veľmi zle..ale len pre teba*Uškrnie sa a pokrčí ramenami.*Pokračuj si v robení tých nudných vecí ale varujem ťa..neber do toho moju rodinu*Zamračí sa a prižmúri oči.*

Věř že jsou Davino. *Ušklíbne se a ruce založí na hruď.* Upíří, vlkodlaci. *Protočí panenkama.* To jen nás čarodějů je v tomhle městě málo, aspoň už máme svobodu čarování. *Podívá se před sebe a zahlédne dámu v černých šatech, šibalsky se usměje a svou myslí jí lehce šaty nazvedne. Pobaveně se ušklíbne a znovu se pohledem vrátí k Davině.* Dřív tohle město bylo plné čarodějů, čarodějek a různých šarlatánu.

*trochu svraští obočí,opatrně pohlédne za sebe tam kam se Kaleb díval předtím,vydechne a otočí se zpět* Ale my čarodějové máme mnohem větší moc než oni,no ne? *usměje se roztomile a začne si v kapse pohazovat s mincemi* A navíc já-*pak se zarazí,polkne a raději zavře pusu*

Souhlasím. *Přikývne hlavou a promne si bradu.* Můžu tě pozvat na kávu? nebo na panáka? *Ušklíbne se a ruku znovu založí na hruď.* Támhle je dobrá kavárna. *Natočí hlavu k oné budově a prohlédne si jí, po té se podívá zpátky na Davinu doufajíc že se k němu připojí a chytí se na jeho jakýsi šarm.*

*Zasměje se.* Nebojím se tě Rebeko. *Ušklíbne se.* Dřív jsem se bála, ale teď.. *Zavrtí hlavou a usměje se. Drží se aby jí něco neudělala.* Jestli to skončí blbě, tak pro nás obě, né jenom pro tebe. *Mrkne na ni.* Už několikrát jsem řekla, že nic tvojí rodině neudělám. *Protočí oči.* Tvoje rodina mi je ukradená. *Nevinně se usměje.*

*kouká na něho* No...*podívá se v dálce k obchodu s čarodějnými věcmi a zaváhá* Vlastně,proč ne *nakonec souhlasí,usměje se mile a přejde těsně k němu* Mohlo by to být fajn *ušklíbne se*

To jsem rád. *Ukáže rukou ke kavárně a pomalu se i s ní tím směrem rozejde, přejde přes cestu a zastaví se přímo u výlohy.* Máš nějaké knihy? Já mám jednu, po matce. *Povzdychne si a udělá krok ke dveřím. Sáhne na kliku a stáhne jí dolů, když se dveře otevřou ustoupí na stranu aby mohla Davina projít.*

*projde těsně kolem něj,koukne mu do očí a ladným,pomalým krokem jde ke stolečku pro dva,kde si sedne* Knihy? *podívá se na něj* Mám spoustu knih...Když mluvíš o své matce,jsi smutný...Chceš mi o tom povykládat? *koukne na něho soucitně a ruce položí na stůl*

*Když projde Davina rozejde se hned za ní, dveře nechá aby se zabouchly sami a rozhlédne se kolem sebe, když jí uvidí sedat si ke stolečku pro dva nahodí frajerský úsměv a rozejde se k ní. Po cestě se znovu rozhlédne a zastaví u onoho stolku.* Matku nemám, mám jen bratra Vincenta a sestru Ca. *Zarazí se protože si uvědomí že Davina Cassi zná.* Carol. *Vydechne a posadí se naprotí ní.*

*usměje se,pochopí,že o tom asi nebude chtít dál mluvit tak raději změní konverazi* Jak dlouho v New Orleans zůstaneš? *vyřkne otázku,která ji velmi zajímá,usměje se na něj,kouká mu do očí a nahne se více k němu a kouká mu zhluboka do očí*

*přišla do čtvrti a složí si ruce na prsou.Rozejde se po ulici a kouká kolem sebe.Už dlouho neviděla Elijaha,na to pak Klause.Je trochu nervózní,ale ve tváři má odhodlaný,kamenný výraz.Na moment se opře o lavičku*

Snad už napořád, mám to tu rád. *Rozhlédne se kolem sebe a mávne rukou na barmanku.* A co Davino? jak dlouho zůstaneš? *Opře se o opěradlo oné židličku a ruce spojí v pěst.* Líbí se mi tu. *Pousměje se a podepře si rukama bradu.*

To je bezva *řekne až možná moc nadšeně,uvědomí si to a dokašle si* No..nepořád tu zůstat nechci,ale asi ještě dlouho tu budu *řekne sklesle,ale pak se hned usměje* Á..odkud jsi Kalebe? *koukne na jeho rty a pak zpět do očí*

*Ušklíbne se nad jejím chování a nadechne se.* Jsem z Mystic Falls. *Pousměje se a když příjde barmanka objedná si laffé s exta pěnou. Poděkuje a znovu se podívá na Davinu.* Nebojíš se že tě může někdo využít když jsi tak mocná čarodějka plná elánu? *Nakrčí čelo a ruce složí pod stůl do klína*

*koukne na něj,trochu se zakloní a opře se o opěradlo židle,vzdychne si a nakrčí čelo* Nemám. *řekne pevně* Mám mnohem větší moc než všichni dohromady tady *řekne potišeji a nakloní se k němu o mnoho blíž*

*Pousměje se a kývne hlavou, když se k němu nakloní blíž podívá se jí dlouze do očí a nakloní se k ní taky.* Možná bych tě mohl naučit pár kouzel, mám toho spoustu v záloze, zvlášť pro krásnou čarodějku jako jsi ty. *Pousměje se a odtáhne se.*

*kouká na něj,povytáhne obočí a také se odtáhne* Proč ne..mohlo by se mi to jen hodit*ušklíbne se* Vlastně,mám ještě spoustu práce *usměje se a má se k odchodu* Snad se ještě uvidíme *mrkne na něj a pousměje se*

*Přikývne a pousměje se.* Těšilo mě. *Zvedne se ze zdvořile ze židličky a podívá se jí krátce do očí. Tuší že s ní budou ještě velké problémy a nebude to mít tak snadné získat jí na svou stranu.*