Francouzská čtvrť

*Prochází se nenápadně po Francouzké čtvrti a rozmýšlí co by mohl takhle časně ráno podniknout, po chvíli se zastaví u stánku s ovocem. Letmo si prohlédne prodavače a sáhne po červeném jablku, uchopí jej do ruky a ze zadní kapsy vytáhne drobné, podá mu je a u.r se přesune na střechu jednoho ze sportovních obchodů*

*Vykračuje si štvrťou a obzerá sa. Nevie predsa čo tu môže čakať. Vie že Hope je v bezpečí aj keď kto vie? Keďže je ráno nemá toho veľa na práci. Zívne si a prejde okolo pár ľudí a jedného u.r so sebou stiahne do uličky a zahryzne mu do krku. Mŕtve telo pustí na zem a utrie si ústa. Potom pokračuje ďalej po ulici.*

*Nudí se a tak ho napadne jít ven, třeba najde někoho k snídani. Zaujme ho dívka, která se na něj dívá jde k ní blíž ovlivňuje ji a pije z ní krev*

*Založí ruce za zádá a rozejde se dál, když uslyší někoho jak se krmí na obětí zvědavě se přemístí za hlasem. U.r je v uličce kde pozná Rebeku, stoupne si kousek za ní a pozoruje jí.* Ale Ale, Rebekah Mikaelson je zpátky, to jsou hosti. *Pousměje se.*

*Ide si ďalej až počuje hlas za sebou a uškrnie sa. Otočí sa a prezrie si Diega.*Hm..niekto ma tu rád vidí..krása.*Pokrčí ramenami a založí si ruky na prsiach.Ide bližšie k Diegovi a nakloní hlavu mierne na bok.*Vidím že Marcel nie je kráľ..To je smutné že? *Ironicky dodá a dá hlavu rovno. Usmeje sa a napraví si vlasy do zadu.*

*Přitáhne jablko k ústům a zakousne se do něj.* Pořád lepší společnost než tvůj nevychovaný bratr Klaus. *Protočí oči a podívá se před sebe na mrtvé tělo, když Rebekah vzpomene Marcela ušklíbne se a věnuje jí chladný a ostrý pohled.* Marcel bude vždý král. *Mrkne na ní a zbytek jablka odhodí vedle sebe.*

Samozrejme...Aspoň jeho súrodenci musia mať vychovanie.*Uškrnie sa a sleduje ho.Prižmúri oči a pokrúti nad jeho slovami o Marcelovi hlavou.*No..keď myslíš.*Zasmeje sa a dá ruky v bok.*Vy mladší upíri ste vždy tak.. temperamentný.*Uškrnie sa a pozrie na jablko a potom na Diega.*

*Zaslechne své jméno, jde za hlasy a koho to nevidí* Rebekah Mikaelson, to už tě nechce ani samotné peklo? *řekne a usměje se*

Zas tak mladý upír nejsem Rebeko. *Pousměje se a udělá krok k ní.* Celé New Orleans se změnilo. *Chce něco ještě říct ale vyruší jej Marcel, otočí se na něj a věnuje mu krátký pohled.*

Ozvi sa keď budeš žiť 1000 rokov...*Usmeje sa na neho a ďalej ho sleduje.*V to verím...*Uškrnie sa a potom sa otočí na Marcela a usmeje sa pri jeho poznámke.*Nie pretože tam držia miesto pre teba.*Pokrčí ramenami.*

*Stáhne svůj pohled k zemi a při Rebečine poznámce se uchechtne.* Nebudu rušit vaše shledání *Rozhodí rukama a podívá se na Rebeku.* 1000 let nebo 500 pořád budu starý upír. *Mrkne na ní a otočí se k odchodu. Kývne Marcelovi na pozdrav a u.r zmizí zpátky na střechu.*

To se načekají, než se tam dostanu. Asi tak celou věčnost

*Kývne na Diega a pohlédne na Rebekah* Tak co tu děláš? Chceš vidět svoji šílenou rodinu? *usměje se*

*Usmeje sa ešte na Diega a potom pozrie na Marcela.*Nemusia čakať dlho..zabiť ťa môže hocikto.*Uškrnie sa a potom pokrčí ramenami.*Ehm..šialená ako šialená..veľa nás neostalo Marcel. *Zahryzne si do pery a prezrie si ho.*Čo ty? Čo ťa tu ešte drží?

*Rozhlédne se kolem sebe a zůstané stát na místě, má dobrý výhled jak na Marcela tak na Rebeku, po chvíli se posadí a nohy nechá spuštěné dolů, je stále překvapen že vidí původní barbie, z doslechu se dozvěděl že nadobro opustila svou rodinu i milované New Orleans.*

Ikyž se to nezdá tak mě tu drží moje králoství, ikdyž jste mi ho vzali. Já ho dostanu zpět.
*Přijde k ni blíže chytí ji za ruku a začne na ni křičet* VŠECHNO BYLO V POŘÁDKU NEŽ JSTE SE TU ZNOVU OBJEVILI

To si nemyslím Marcel ale ako chceš*Pokrčí ramenami a ďalej ho sleduje. Keď na ňu začne kričať zamračí sa a vytrhne sa mu. *Vieme kaziť zábavu..*Povie a naštvane sa otočí a ide ulicou preč.*

Ještě se uvidíme
*volá za ní a usměje se* Člověk trošku hruběji, ženu chytí a ona už utíká. Prokletý ženský *řekne si pro sebe*

To si myslíš ty!*Obzrie sa ešte za ním a potom ide ďalej. Nemá v pláne zostať tu dlho pretože urobila čo urobila. Hope je v bezpečí tak prečo tu ostávať? A keby ju rodina potrebovala tak príde. Obzrie sa a nakoniec si sadne na lavičku a dá si nohu cez nohu.*

*Když Marcel začne řvát na Rebeku zavrtí hlavou a u.r se zvedne, podívá se na něj a když Beka zmizí seskočí dolů přímo kousek Marcela. Dá si ruky v bok a zavrtí hlavou.* Nepokoušel bych jí, je ostrá.

*Podívá se na Diega* Neboj kámo mě neodolá, zbožňuje mě *usměje se*
Věř mi znám ji víc jak 170 let

*Prochází se s úsměvem po francouzské čtvrti. Rozhlíží se kolem sebe a raději na sebe nějak moc neupozorňuje.*

*Ušklíbne se a ruce stáhne zpátky k tělu.* Na to že je to původní je docela kost. *Pousměje se a podívá se na Marcela.* Měl bych jít obhlédnout čtvrť,vlci jsou pořád v dohledu.

Kámo bacha na pusu. Uslyší tě *usměje se a chytí Diega za rameno* Nechď nikam pošlu tam někoho jiného

*Pozrie okolo seba a znudene vyberie mobil. Nadýchne sa a začne si v ňom niečo prezerať. Nakoniec ho aj tak schová a pozerá po ľuďoch. Započúva sa do zvukov a rozhovoroch ľudí. Zaujme ju jeden rozhovor dvoch súrodencov a pousmeje sa. Oprie sa a spokojne a trochu pobavene ich počúva.*

*Dál se prochází a najednou si všimne Rebeky. Sama pro sebe se usměje a zaregistruje, že Rebeka zřejmě někoho poslouchá.* Není moc hezké poslouchat cizí rozhovory. *Řekne, když k ní příjde.*

*Zasměje se a přikývne.* Jdeme pít Marceli?zvu tě,najednou není co dělat. *Chlapácky do něj žduchne a zaposlouchá se zda neuslyší někde poblíž Rebeku, nerad by se s ní dostal do konfliktu.*

*Vyruší ju známi hlas a otrávene pozrie na Genevieve.*Super..vrátim sa a si tu ty. Úžasné..*Povie ironicky a postaví sa.*Oh Gen..vieš že si mi vôbec nechýbala? A tiež si myslím že už keď som ťa raz zabila mala si ostať mŕtva.Ale ty sa furt vraciaš.. *Povzdychne si a obzerá si ju.*

*Sladce se usměje a pořádně si ji prohlídne.* Jaká škoda, viď? *Ušklíbne se.* Vracím se z nějakého určitého důvodu. *Rozhlédne se kolem sebe a poté se podívá zase na ni.*

No když mě zveš tak to vážně neodmítnu
*Chytí ho za rameno a vede ho ulicí a přitom se usmívá*

Hrozné...rozmýšľala si že sa vrátiš medzi mŕtvych? No nebolo by to skvelé?*Uškrnie sa a prižmúri oči.*Určitý dôvod?Plánuješ ďalšiu pomstu?*Zasmeje sa a dá si ruky v bok.*

*Pozoruje ji a potichu se jí vysmívá.* Nebudu ti říkat mé plány. *Nevinně se usměje.* Ještě by jsi je pokazila. *Ušklíbne se.* Návrat mezi mrtvé zatím neplánuji. Ještě nenadešel můj pravý čas. *Povýšeně se na ni podívá.*

*Pousměje se a kývne hlavou. Dál s ním kráčí ulicí a při tom přemýšlí, má docela pořád nahnáno z Francesci a jejích kumpánu, nerad by prožil zase tu ukrutnou bolest kterou mu způsobili vlci. Po chvíli mírně přidá do kroku a občas se podívá na Marcela.* Přemýšlel jsem. *Ušklíbne se.* Musíme se všech vlků ze čtvrtě zase zbavit, drancují nás a neustále zabíjí, jsme upíří musíme si poradit.

*zamyslí se a kývne hlavou* Máš pravdu kamaráde, něco by jsme udělat měli. Ale nemůžeme je zlikvidovat najednou, měli by jsme obrovské ztáty. Zabijeme je jednoho podruhém. Pobijeme je, budeme je mučit.
*zlověstně se usměje*

*Sleduje ju s pohŕdavým úsmevom.*Pokazím ti ich aj bez toho že by si mi o nich niečo povedala.*Pokrčí ramenami a zamyslí sa.*No uvidíme..nemyslím že budem v meste dlho..*Uškrnie sa a urobí krok k nej. Nahodí chladný výraz a chytí ju pod krk.*Ale ak ublížiš mojej rodine uvidíš že na druhú stranu ti pomôžem veľmi rýchlo.*Zasyčí na ňu a pustí ju. O krok odstúpi do zadu a zamračene na ňu pozerá.*